Stavba objektu budovy Hlavního nádraží v Praze probíhala na místě starší budovy. Přestavba přijímací budovy probíhala za plného provozu nádraží. Proto vznikal obrovitý objekt dlouhý 217 metrů a v místech největší šířky hluboký až 28 metrů po etapách, které odpovídaly jednotlivým "budovám" (A - E), z nichž se celek skládá a které byly již v projektu koncipovány tak, aby je bylo možno stavět a v době před dohotovením celku i užívat jako relativně samostatné objekty.

Celek vznikl v letech 1901 - 1909 podle projektu arch. Fanty, pod stavebním dozorem stavitele V. Havelky.

Na volném místě severně od původní budovy započala již 30. prosince 1901 práce na budově A stavební firma Vincence Gregora, stavba spojovacího křídla, značené jako budova B, pokračovala v roce 1902. V roce 1903 se na místě zbourané jižní a střední části staré budovy (prováděl stavitel Šebek) započalo s výstavbou jižního křídla E a 1904 se stavbou spojovacího křídla D. Tyto objekty již prováděla nová stavební firma stavitele Elhenického. Ta provedla posléze i výstavbu střední budovy C, ke které bylo přikročeno 8. března 1906 a která se protáhla až do roku 1909.

Stejně jako na vlastní architekturu mělo Ředitelství státních drah vysoké nároky i na její uměleckou výzdobu. Proto se v budově setkáme s díly předních dobových umělců. Stanislav Sucharda provedl veškerou výzdobu v kameni a štuku se svým atelierem v letech 1902 - 1903 v severní budově A, dle náčrtků dodaných arch. Fantou.
Je však nutno konstatovat, že i když se drží předlohy, leckdy jí předčí co do kvality a do síly uměleckého výrazu.

Výzdobu jižní budovy E provedl v roce 1905 Čeněk Vosmík se svým atelierem. Rovněž jeho díla´dosahují špičkové úrovně v kontextu soudobé plastické české tvorby.

Třetím z velých sochařů  byl Ladislav Šaloun, který se uplatnil při výzdobě nové přijímací budovy C. Dodává modely pro výzdobu průčelí. Sám pak provádí pouze postavy po bocích oken prvého patra, nesoucí balkon druhého patra - alegorie čtyř světadílů. Ostaní práce provádějí - zřejmě dle jeho modelů Alois Folkmann a Josef Pekárek.

Obrazová výzdoba dostala větší prostor pouze v interiérech dvorních místností. Císařský salonek je dodnes vyzdoben velkými plátny s motivy pražských a českých dějin. V čele salonku v celé jeho šíři je umístěno plátno s panoramatem Hradčan, na protější stěně při bocích vstpního portálu nacházíme obrazy Vyšehradu a Karlštějna. Tyto obrazy jsou dílem Václava Jansy, malíře vyučeného u vídeňského akademika L.C. Müllera, malíře krajin a historických objektů.

Firma AKANT ART prováděla opravu fasády přijímací budovy "C" - sochařskou a štukovou výzdobu.